Když se v životě chceme někam posunout musíme počítat s tím, že bez překonávání překážek to nepůjde. Ať musíme překonat sami sebe či konkrétní situaci, vždy je to výzva k akci. A jak já s oblibou říkám, když vytvořím akci, zákonitě musí přijít reakce. Jakákoliv. Pokud jsme na to připraveni, pak nás baví vše, co život přinese. Ono totiž neexistuje negativní a pozitivní. Ve své podstatě a funkčnosti celého procesu vše pouze „je“.

Když se nám někde nedaří a nechápeme, že je to součástí procesu, pak většinou zamrzneme v myšlenkových formách, které nás nepustí připustit si, že forma odezvy je velice rozmanitá. Neumíme v tom číst a nakonec se ztrácíme ve všem co děláme, vracíme se do starých kolejí a vzdáváme se. Proč tomu tak je?

Myslím, že odpovědi jsou velice jasné. Ať je to doba, ve které žijeme, vztah, který přežíváme, práce, kterou trpíme, či cokoliv co se nás týká, jsme unavení cokoliv řešit. Náročnými okolnostmi, které přijímáme do svého života také vytváříme vnitřní toxicitu, která nás zákonitě pohltí. Mnohdy si to vůbec neuvědomujeme a jednáme v dobré víře pro sebe. Mnohdy ale jednáme sami proti sobě záměrně, a máme tendenci si to omlouvat.

Jako velice krásný příklad můžu použít klasické cvičební lekce, kde se buď jdu účastnit a udělat si  čárku, že jako něco se sebou dělám. A pak je zde druhá verze, kdy jdu opravdu cvičit, užít si ten proces samotný a těšit se na práci sama se sebou. Princip je ve správném zapojení svalů, dechu a vnímání svého těla tak, že se přece nezlomím vejpůl jen proto, že sousedka vedle mě to zvládá. Cvičím tak, abych šla na hranici svých vlastních možností, abych dokázala správně zapojit všechny svaly a cítila se dobře. Výsledkem je posun po zdravotní stránce, mentální i fyzické. Opakem bývá marná snaha si namlouvat, že byť chodím cvičit, tak za to může lektor, že nemám výsledky.

Moji milí, vždy si za vše můžeme sami. A pokud se snažíte hledat viníky všude kolem sebe, pak si začněte pohrávat se slovíčkem sebereflexe doopravdy. Pokud se nám někde nedaří, pak si musíme stoupnout před zrcadlo, protože tam uvidíme tvář člověka, který to způsobil! Jestliže chci zhubnout, a vím teoreticky vše, ale prakticky pro to nic nedělám, nemůžu čekat, že zhubnu. Funkční trénink je skvělá věc, jak se pochopit, jak se naučit pracovat se sebou, svými myšlenkami, mentálním nastavením a jak správně uchopit svůj vlastní život.

Jakmile na sobě chcete začít makat a uvědomíte si, že to jinak ani nejde, musíte v první řadě projít citelnou sebereflexí a uvědoměním si, že určité věci ve svém životě děláte špatně. Že nejsou vaší podstatou, že vám a k vám zkrátka nepatří. Teprve potom můžete procházet funkčním tréninkem, který vás začne posouvat a takových AHA efektů začne pak chodit mnohem více.

Funkční trénink v mém pojetí znamená: „Vím co dělám, vnímám se u toho co dělám a těším se na posun sebe sama ve všech oblastech života.“  

Takže pokud už teď víš, že je někde chyba v Matrixu, že se chceš posunout, že chceš na sobě makat tak, aby vše co děláš bylo funkční, a bavilo tě to, pak neváhej a ozvi se. Spolu najdeme cestu. Ráda se setkám s každým, kdo to myslí vážně a chce si to užít. Pak to baví tebe i mě. Jinak se do společné akce ani nepouštím.

Tak zase někdy příště u pár řádků. Anita